Vážení příznivci futsalu, dovolte mi, abych jako trenér mužstva AC Sparta Praha touto cestou zavzpomínal a uctil památku prezidenta klubu AC Sparta Praha, Zdeňka Větrovského, který nás v neděli 29. října navždy opustil.
Nebýt Zdeňka Větrovského, dnes bychom tu pravděpodobně neseděli a nemohli sledovat futsalovou Spartu. Ve chvíli, kdy původní majitel Sparty vzdal po tři čtvrtě roce svůj projekt, Zdeněk Větrovský zareagoval a v poslední chvíli, když už tehdejší Spartě téměř ujel vlak, klub odkoupil a zuby nehty začal pracovat na tom, aby Sparta mohla pokračovat. Tím nemyslím pouze finanční prostředky, ale veškeré jeho úsilí, které do záchrany klubu musel dát. Byl prakticky na vše sám a získal si obrovský respekt nejen můj, ale všech. Osobně jsem si vážil toho, že šel ve svém věku do záchrany Sparty a měl na to energii a chuť. Myslím si, že takových lidí, kteří by se do takové práce obuli je málo, kdoví, jestli vůbec někdo.

Když jsme se spolu přibližně před dvěma roky bavili, začal mi nastiňovat, jakou by chtěl mít Spartu. Viděl, že jsem s Benagem dosáhl téměř maxima a chtěl něco podobného dosáhnout i ve Spartě. Přemlouval mě, abych šel trénovat do Sparty, ale já to neustále oddaloval. Nakonec mě před sezonou přeci jen přesvědčil.

Od chvíle, kdy jsem mu potvrdil, že se pokusíme společnými silami dotáhnout Spartu do míst, kde bychom si ji přáli oba vidět, měl obrovskou radost. Získal novou energii a neustále řešil futsal. Byl prakticky na každém tréninku a i když měl třeba jazykovou bariéru, tak s pomocí mou, nebo dalších lidí se snažil být v kontaktu nejen s českými, ale i se zahraničními hráči. Neustále vyzvídal jak na tom jsou, co se bude dál dít a podobně. Jiný člověk v jeho věku by třeba seděl v koutě a nic by neřešil. Zdeněk ale ne. Ten chtěl být u všeho. Jeho velký plus byl, že uměl naslouchat. Nehrál si na vysoce postaveného člověka v týmu, který by rozkazoval, že chce to, nebo tamto. Viděl, že má někdo jiný pravdu nebo dobrou ideu a povolil vše, co se budování nového týmu, projektu i názvu projektu týče. Takovou autoritu, jakou měl on jsem v lize ještě nepotkal. I proto jsem mu složil kompliment v tom, když jsem mu řekl, že je jediný člověk, pod kterým bych chtěl působit. Můj respekt si absolutně zasloužil. Byl to jediný člověk, kterému jsem říkal prezidente, respektive EL PRESIDENTE. On byl ale skromný a neustále říkal, ať mu tak neříkám, že je jeden z nás.

Nikdy nezapomenu na první trénink, který jsme měli v Aréně Sparta. Sešel se na něm celý tým, a to nejen hráči, ale i vedení a členové managementu. Každý se představil a řekl pár slov. On pozorně poslouchal každého, kdo v daný moment mluvil a měl obrovskou radost z toho, že vidí takovou Spartu, jakou si vysnil. S velkým cílem do nové sezony a do budoucna. Žil tím a měl z toho velkou radost. Ta byla ještě větší po tiskové konferenci na fotbalovém stadionu Sparty na Letné, protože nikdy předtím futsalová Sparta takovou prezentaci neměla. Bylo vidět, že ho futsal začal ještě více bavit.

Těžko se mi hledají slova, protože mám Zdeňka Větrovského neustále před očima a vidím moment, kdy jsme přišli 5. září před zápasem s Plzní do haly na Podvinném mlýně a on stál před námi. Objali jsme se a on začal poukazovat na to, jak hezky vypadá, protože jsme si během týdne dělali srandu z toho, že bych ho chtěl vidět na zápase oblečeného jako velkého prezidenta prvoligového klubu, v košili, kravatě, kalhotách a tak dále. Na ten den nikdy nezapomenu. Z jeho očí bylo vidět obrovské natěšení, nadšení a radost.

Bohužel ve chvíli, kdy jsem začal spolupracovat s člověkem, kterého jsem uznával téměř jako svého tátu, tak se hned v prvním zápase stala taková tragická věc a já ho ztratil. Je mi líto jeho rodiny, se kterou soucítím, ale nejvíce je mi líto jeho, protože by si zasloužil vidět, jak je i v tuto chvíli jeho Sparta doposud neporažena. Jak tým šlape a jak fungují věci kolem klubu. Jsem si ale jistý, že on ví, že je Sparta ve správných rukou, jistá, bezpečná a hodně silná. Vím, že se tam nahoře usmívá a má ze Sparty radost. Nikdy na něho nezapomenu, protože on byl důvodem mého restartu. Za sedmnáct let s Benagem jsem dosáhl téměř všeho a on mi dal novou motivaci a děkuji mu za to. Sparta je nyní hodně silná a udělám vše pro to, abychom dosáhli toho, co jsme se Zdeňkem Větrovským naplánovali. Věřím, že tam nahoře bude spokojen, že jsme Spartu dotáhli tam, kde to asi nikdo neočekával.  Děkuji za vše Váš Beni Simitči!

NAVŽDY BUDETE V NAŠICH SRDCÍCH PANE PREZIDENTE ZDEŇKU VĚTROVSKÝ