Ač oslabena o jednoho z klíčových hráčů – Drahovský nemohl hrát pro jednozápasový karetní trest – šla pražská Sparta od první minuty zcela sebevědomě a herně disciplinovaně za prvním finálovým bodem. Dá se říci, že od první minuty zápasu eliminovala teplickou hru. Dokázala velmi dobře agresivně, ale v rámci pravidel, napadat soupeřovu rozehrávku, její hráči byli u soupeře vždy včas a po získání míče přišly i první šance. Jednu z nich dokázal proměnit tvrdou střelou v 8. minutě Grbeša, který poprvé rozjásal sparťanské fanoušky (mimochodem byli super a zcela zastínili domácí početnější kotel, který byl slyšet snad jen v úvodu). Převaha v decibelech v hledišti se vzápětí přenesla i na palubovku, kde v 11. minutě Hrdina, který dostal příležitost v “české čtyřce” místo Drahovského, ukázal, proč byl v sezóně jedním z kanonýrů švýcarské ligy – 2:0 pro Spartu. Tu nezmrazil ani o čtyři minuty později gól Claudinha. Naopak, jako už poněkolikáté v této sezóně dokázala okamžitě odpovědět – neúnavný Vnuk si vyměnil míč s Hrdinou a za přispění bránících domácích futsalistů vedli hosté znovu o dvě branky. Právě tento gól se vzhledem k dalšímu vývoji prvního finále ukázal jako klíčový. Domácí ztratili rytmus a Sparta ovládla vývoj utkání.
Za stavu 1:3 po poločase sice domácí několikrát zahrozili, ale stejně jako v první půli stál proti změně stavu Vahala, který si s jejich střeleckými pokusy poradil. A tady je jeden z momentů úspěšného tažení letenských za titulem – má vyrovnanou a výborně chytající dvojici gólmanů – jak Vahala, tak Gerčák mají “fazónu” a pro soupeře je prakticky jedno, kdo z nich stojí mezi třemi tyčemi – oba jsou neprůstřelní. Ano můžete namítnout duel proti ERA-PACKU 10:9, ale tam to byla otázka pojetí hry obou soupeřů v daném utkání, kdy se jak Sparta, tak ERA-PACK nechali strhnout vývojem a brankáře nechávali na holičkách. Ale zpět k prvnímu finálovému duelu. Pražští futsalisté dále důsledně plnili taktické pokyny, více přidrželi míč, nikam se zbytečně nehnali a čekali na šanci. Ta přišla v 25. minutě, kdy opět výborný Wilde nezištně našel v lepší pozici nabíhajícího Novaka, který nezaváhal – 4:1 pro Spartu. Odpor Svarogu byl definitivně zlomen. Hrál sice power-play ať už s gólmanem nebo s Tatem, ale velmi rozpačitě, pomalu a bez nápadu. To byla voda na mlýn soupeři, který se dokázal v závěru utkání prosadit ještě dvakrát – 6 minut před koncem stvrdil svůj výkon Wilde za asistence Seidlera a dvě minuty před koncem to byl kapitán hostů, který do prázdné branky symbolicky jako správný lodivod své “posádky” uzavřel skóre prvního finálového duelu.
Sparta potvrdila i v tomto utkání jeden zásadní moment – „týmovou práci”, kde i velké individuality pracují pro mužstvo – a právě tím převyšuje všechny ostatní týmy VARTA futsal ligy. A to bez ohledu, jak finálová série dopadne. Vykročila rázně k druhému duelu finálové série, který se odehraje v pražské Aréně Sparta v pondělí 27.května ve 20,10 hodin. A všichni hráči i realizační tým věří že s podporou zaplněného hlediště.
Antonín Hrdina: „Tým dnes šlapal jako švýcarské hodinky, zaslouženě jsme urvali výhru a vedeni v sérii na naši stranu. Také bych chtěl poděkovat naším fanouškům, kteří nás podporují i na cestách. Bez nich by to nešlo. Pokud budeme pokračovat v nastoleném tempu, pevně věřím, že titul bude náš.“
David Černý, kapitán Svarog FC: „Včerejší zápas se mi nehodnotí vůbec dobře. Udělali jsme v zápase hodně zbytečných chyb, po kterých nás Sparta vždy dokázala potrestat. Myslím si, že včera rozhodlo proměňovaní šancí. Sparta jich určitě měla více, ale i my jsme měli své šance. Bohužel, my ty naše neproměnili. Musíme se z toho poučit a v pondělí na Spartě podat o 100% lepší výkon. Jedině tak můžeme uspět.“
