Azem Brahimi: Sparta má velké jméno. Hrát za ni je čest

Azeme, jak ses dostal k futsalu? V kolika letech to bylo?
Původně, když jsem bydlel v Německu, tak jsem hrál fotbal. Poté jsme se vrátili po válce do Kosova, kde jsem začal hrát futsal. Bylo to tehdy mnohem lepší než fotbal. Myslím si, že jsem s futsalem začal přibližně před osmi nebo devíti roky.

V České republice působíš již několik sezon. Jak se cítíš na začátku té letošní?
Myslím, že jsem tu už šest let. Nyní oblékám dres Sparty a cítím se velmi dobře. Máme silný tým a hrát za Spartu je něco jiného, než hrát kdekoliv jinde. Je to čest a závazek, protože Sparta má v České republice velké jméno.

Jak hodnotíš vstup do sezony?
V úvodu sezony jsem nemohl hrát, protože tam byl nějaký problém. Nicméně jsme v úvodu ztratili pouze jeden bod s Plzní, jinak jsme vše vyhráli, takže jsme zatím spokojení.

Jak se ti líbí v České republice, potažmo v Praze?
Kdykoliv se mě někdo zeptá na tuto otázku, tak odpovídám, že tady je to nejlepší. Ze všech míst, kde jsem žil, a to i včetně Německa, se mi tady líbí nejvíce.

Máš v Praze nějaká oblíbená místa?
Hodně se mi líbí Pražský hrad a Karlův most.

Jak trávíš ty, jako cizinec, svůj volný čas v České republice?
Mám tady v České republice přítelkyni, takže trávím čas s ní. Chodíme na procházky a občas vyrazíme i na výlet po pražských památkách. Sem tam zajdu ven i s kamarády, ale většinu volného času trávím s přítelkyní. Mimo Prahu jsem se zatím na výlet moc nedostal. Určitě se ale na nějaké výlety po jiných českých městech vypravím.

Jak ti chutná česká kuchyně?
České jídlo mám moc rád. Hlavně tatarák a řízek s hranolkami, to mám nejradši. Samozřejmě mi chutná i české pivo, na které jednou za čas zajdeme se spoluhráči.

Jako jeden z mála zahraničních hráčů ve Spartě umíš česky. Jak ses češtinu učil?
Když jsem přijel do České republiky, tak jsem se nejprve učil pořádně angličtinu. Postupem času jsem se ale od českých spoluhráčů naučil česky. Takže za to, jak mluvím česky vděčím hlavně spoluhráčům.

Zápas s Jeseníkem jsme sehráli ve Zruči nad Sázavou. Bylo to pro tebe speciální utkání?
Samozřejmě. Ve Zruči jsem hrál několik let a moc jsem se na zápas těšil. Viděl jsem staré fanoušky, kteří nám fandili, když jsme byli s Michalem Belejem, Pimpolhem, Cristianem a dalšími v Benagu.

Ve Zruči si hrál i fotbal. Jak vzpomínáš na působení v Jiskře?
V Jiskře jsem působil dvě sezony a vzpomínám na to rád. S kluky v týmu jsem si rozuměl a líbilo se mi tam. Věřím, že si za ni ještě někdy zahraji. Momentálně sleduji velmi pozorně všechny výsledky Zruče. Bohužel se klukům teď moc nedaří, ale snad se to zlepší.